Divadlo Loutek Ostrava

S Petrem Niklem, autorem a interpretem zdaleka ne jenom Záhádek

Jste výtvarník, divadelník, hudebník, básník… Můžete nás ve svém bezbřehém rozpětí nějak zorientovat? Co bylo na začátku, co z čeho vzchází, co je Vám nejbližší…?

Hra jako taková, jako princip poznávání a komunikace. Ta si pak bere na sebe různé podoby.

Vaše knížky okouzlí dospělého čtenáře velmi, ale určené jsou hlavně dětem. Rozlišujete mezi tvorbou pro děti a tvorbou pro dospělé?

Ne. Píšu to sobě dospělému v dítěti či naivnímu v dospělosti...

Divadlo, které děláte, bych si netroufla nijak žánrově zařadit. Jaké děláte divadlo a proč?

To je dobře, názvy jsou zavádějící, příliš zužující. Nejlepší je - ? otazník, jako život sám. Co je to? To se ptám s vědomím nejasnosti. Je to pro mě Záhádka...

Proto zkoumám.

Jak Vaše představení vznikají? Co je připravené a co už je improvizace?

Někdy není připraveno nic, jindy rozhodím kolem nějaké věci, či rozložím texty, ale pořadí a souvislosti vždy nechávám na momentálním toku.

Někde jsem četla, že se ve Vás snoubí plachý introvert s nenápadným provokatérem. Jak to jde dohromady a co vede toho prvního k tomu druhému?

To se nevylučuje. Upřednostňuji měkký neklid...

Co pro Vás znamenají oficiální ocenění? Když jste přebíral dvojnásobné ocenění Magnesia Litera za knihu Záhádky, vypadalo to, že byste na to podium slávy raději nevystoupil.

Ano, kdo by to snášel přirozeně? Vždy to je křeč, vždyť jak stavět kriteria něčeho, co je nesouměřitelné. Bylo mi trapně , že jako výtvarník tuneluji spisovatelům cenu. Na druhé straně ceny pomůžou vydavatelství a o knize se pak víc ví.

Na Vašich stránkách jsem se dočetla, že jste držitelem ceny za absurdní humor. Řekněte o ní něco, prosím.

To je zcela absurdní, myslím pouze jednoročníkový počin divadla Ypsilon.

Jemná parodie právě na ceny.

Vaše tvorba je známá po světě, procestoval jste ho velký kus. Jste víc Čech, nebo jste spíš kosmopolitní?

Po světě známý nejsem, ještě to tak. Už tak si připadám jako strýček Jedlička. Jsem kosmopolitní bytost, narozená na Moravě a žijící v Čechách.

S českým jazykem si hraji, protože neumím žádný jiný.

Jaká je současná česká tvorba pro děti v mezinárodním srovnání?

Tož to teda nevím, srovnávání se děsím, ale máme v ní silnou tradici, smysl pro absurditu a zkratku. Hodně toho leží po šuplících. Kdyby bylo více takových vydavatelství, jako Baobab a Meander, byla by naše produkce ještě mnohem bohatší.

Co děláte, když zrovna netvoříte?

Vždyť sám život je tvoření. Akorát někdy lepší, jindy blbší, ale někdy je zrovna to blbší lepší.

A co teď zrovna tvoříte?

Tyhle odpovědi, pak kresby a texty ke své knize Blázníček, ilustrace k básním pro děti Josefa Hiršala. Přes den uklízím naši výstavu Labyrint světla.

Chcete něco prozradit o festivalovém představení Záhádky?

Sám nevím, co přesně se semele, nechci si dávat závazek.