Historie divadla

Zrod profesionálního loutkového divadla v Ostravě

Předchůdcem Divadla loutek Ostrava bylo amatérské loutkové divadlo Dřevěné království, které hrálo o nedělích pohádky. V létě 1946 se usídlilo v sále historické budovy s číslem popisným 33 na  rohu Masarykova náměstí (tehdy ovšem nám. Lidových milicí).

15. května 1953 rozhodl Krajský národní výbor v Ostravě o zřízení profesionální loutkové scény s názvem Krajské divadlo loutek. Jeho ředitelem byl jmenován zkušený divadelní principál Zdeněk Hapala. Sídlo ve zmíněné budově mělo být pouze provizorní, ale nakonec tu ostravští loutkáři hráli až do roku 1999.

Mezi prvními herci Krajského divadla loutek byli mimo jiné i Jiří Volkmer (†2013) a Dušan Feller (†2016), které jste ještě nedávno vídali na jevišti ostravského loutkového divadla.

Profesionální loutkové divadlo se Ostravě poprvé představilo inscenací pohádky Děda Mráz sovětské autorky M. Šurinové. Premiéra se konala 12. prosince 1953.

Repertoárové divadlo se stálým souborem

Již v prvních sezonách uváděli ostravští loutkáři v průměru čtyři nové inscenace ročně. Repertoár byl směřován k dětem a  k rodinnému publiku. Základy uměleckého souboru tvořili divadelní nadšenci, ale brzy ho začali doplňovat i školení loutkoherci.

Jmenovat významné osobnosti je vždy choulostivé, ale za všechny alespoň dvě. Od roku 1955 profil ostravského loutkového divadla významně formovali Václav KábrtZdeněk Havlíček. Výtvarník Václav Kábrt působil v ostravském loutkářském angažmá až do roku 1990, řadu let byl šéfem výpravy. Spoluvytvářel inscenace, které se staly ostravskou loutkářskou legendou. Režisér Zdeněk Havlíček opustil angažmá po čtyřech letech, ale pohostinsky se vracel a vytvořil zde devatenáct inscenací.

Loutkové divadlo pro dospělé

Prolomit předsudek, že loutky jsou jen pro děti, je těžké. Asi prvním pokusem v historii ostravského divadla byla inscenace Drak v režii Miroslava Vildmana. Dočkala se vysokého ocenění, ale divácký zájem jí dlouhého života nepopřál.

Úspěšnými pokusy tohoto druhu byly inscenace Petra Nosálka Láryfáry (1988) a Trumf (2001), které publikum nadchli. Přesah k dospělému divákovi mělo i několik dalších inscenací Petra Nosálka, byť určených především školní mládeži. Dramaturgie Hermíny Motýlové začala v devadesátých letech vědomě oslovovat vedle dětí i mladé publikum, studenty středních škol.

Doslova průlom do zájmu tzv. večerního publika udělala roku 2007 inscenace Z Deniku Ostravaka v režii Radovana Lipuse, jejíž představení byla stále vyprodaná, diváci na ně chodili opakovaně.

Přístavba s Alternativní scénou

Pětipodlažní objekt ve tvaru impozantní kampanily navrhl tým architektů Petr Hájek, Gabriela Minářová a Bronislav Stratil. Jeho průčelí zdobí orloj, tvořený hvězdnými hodinami a galerií pohyblivých loutek (Krále, Královny, Anděla, Čerta, Kašpárka a Smrťáka), které vznikly v dílně řezbáře Pavla Skorkovského podle výtvarného návrhu Tomáše Volkmera.

Základní kámen přístavby byl položen v červnu 2010 a 20. května 2011 se na scéně, umístěné v suterénu, konala první premiéra.

Přístavba nabízí návštěvníkům divadelní sál s variabilním hledištěm, na který navazuje amfiteátr a kavárna s galerií loutek. Je v ní také depozitář loutek a zázemí pro herce a administrativu divadla.

Kromě pohádek pro děti se na alternativní scéně hraje i pro dospělé publikum, odborní lektoři vedou přímo na scéně tvořivé a terapeutické divadelní dílny pro školní skupiny i pro veřejnost a pracuje i zde dětské studio zaměřené na loutkové divadlo. 

Současné Divadlo loutek

Od roku 1999 sídlí Divadlo loutek Ostrava v budově na Černé louce, kterou v roce 2011 doplnila přístavba s alternativní scénou.

Ředitelkou divadla je Alena Punčochářová. Uměleckým šéfem je od roku 2023 Jakub Maksymov.

Každý den hraje Divadlo loutek Ostrava dvě až čtyři představení pro žáky mateřských, základních a středních škol. Ve čtvrtek večer pak hraje představení určená široké veřejnosti. Velmi vyhledávaná a oblíbená jsou i jeho rodinná představení, která probíhají v neděli dopoledne i odpoledne a nabízejí zábavu pro celou rodinu.

Divadelní ředitelé

  • Zdeněk Hapala, režisér a všestranná umělecká osobnost (1953-1957)
  • Šárka Babrajová, loutkoherečka (1957-1972)
  • Zdeněk Miczko, loutkoherec a režisér (1972-1990)
  • Miroslav Vildman, režisér (1990-1991)
  • Jarmila Hájková, právnička (1991-2002)
  • Tomáš Volkmer, výtvarník (2002 – 2004)
  • Jarmila Hájková, právnička (2004 - 2023)
  • Alena Punčochářová, ředitelka (2023 - dosud)

Za Petrem Nosálkem

Na vynikajícího režiséra a duchovním světlem a laskavostí prozářeného člověka Petra Nosálka (1947-2013) vzpomínáme v souvislosti se šťastnými érami Divadla loutek Ostrava.

Nastoupil roku 1969 do hereckého angažmá a režii se zprvu věnoval jen v amatérském loutkářském divadle v domě kultury ROH Vítkovických železáren. Na profesionální scéně DLO se jako režisér poprvé představil roku 1984 inscenací Budulínka a následujícím Kubulou a Kubou Kubikulou o dva roky později už zahájil řadu úspěchů, která vrcholila slavnou Kyticí a skončila jeho odchodem na volnou nohu roku 1994. Stal se také žádaným režisérem mnoha polských divadel.

V letech 1999-2002 působil jako umělecký šéf. V tomto období nejvíce zazářila jeho inscenace Trumf.

Do ostravského loutkového divadla se vrátil už jen jednou jako host v roce 2011 k režii Tučňáků na arše. 26. prosince 2012 se přišel rozloučit se svou inscenací Půjdem spolu do Betléma, která se hrála od roku 1990 a dosáhla 738. repríz! V ostravském divadle měl režírovat Werichovu pohádku Až opadá listí z dubu. K realizaci však už bohužel nedošlo.

Střípky slávy z archívu

  • P. P. Jeršov: KONÍČEK HRBÁČEK (režie Jiří Jaroš, výprava Jaroslava Žátková, 1957)
  • M. Česal: MALÝ MUK (režie Zdeněk Havlíček, výprava Václav Kábrt a Jaroslava Žátková, 1959)
  • M. Pavlík: ČAROVNÁ LUCERNA (režie Zdeněk Havlíček, výprava Václav Kábrt, 1960)
  • J. Speranskij: KRÁSA NEVÍDANÁ (režie Jiří Jaroš,výprava Václav Kábrt, 1962)
  • J. Švarc: DRAK (režie Miroslav Vildman, výprava Václav Kábrt, 1967)
  • J. Jaroš: PRASÁTKA SE ANI ZLÉHO VLKA NEBOJÍ (režie Zdeněk Miczko, výprava Václav Kábrt,1970)
  • J. Středa: POHÁDKY PANA POHÁDKY (režie Zdeněk Miczko,výprava Václav Kábrt, 1973)
  • H. Ch. Andersen – J. Středa: TAK POVÍDEJ! (režie Zdeněk Miczko, výprava Dorota Nováková, 1976)
  • J. Kainar: ZLATOVLÁSKA (režie Jan Kačer, výprava Otakar Schindler,1976)
  • V. Provazníková: PETRUŠKA A BABA JAGA (režie Zdeněk Miczko,výprava Václav Kábrt, 1977)
  • V. Vančura – J. Kovalčuk: KUBULA A KUBA KUBIKULA (režie Petr Nosálek, výprava Ivan Zavrták, 1986)
  • F. von Pocci: LÁRYFÁRY (režie Petr Nosálek, loutky Jan Dvořák, scéna a kostýmy Ivan Zavrták, 1988)
  • J. Kvapil: PRINCEZNA PAMPELIŠKA (režie Zdeněk Miczko, výprava Otakar Schindler, 1989)
  • J. Jílek: O SLUNEČNÍKU, MĚSÍČNÍKU A VĚTRNÍKU (režie Petr Nosálek, výprava Pavel Hubička, 1990)
  • J. Bařinka: PŮJDEM SPOLU DO BETLÉMA (režie Petr Nosálek, scéna a loutky Miroslav Duša, kostýmy Júlia Saboová,1990)
  • EVVIVA MOZART! - BASTIEN A BASTIENKA (režie Petr Nosálek,výprava Pavel Hubička,1991)
  • P. Nosálek: JEŽÍŠ KRISTUS (režie Petr Nosálek, výprava Pavel Hubička, 1992)
  • K. J. Erben:KYTICE (režie Petr Nosálek, výprava Tomáš Volkmer,1992)
  • P. Nosálek: OBERON A HUON Z BORDEAUX (režie Petr Nosálek, výprava Tomáš Volkmer, 1993)
  • A. Wenig – I. Škripková: ČERT A KÁČA (režie Marián Pecko, scéna Jan Zavarský, kostýmy a loutky Eva Farkašová,1997)
  • I. A. Krylov: TRUMF (režie Petr Nosálek, scéna a loutky Dáša Nesvedová, kostýmy Eva Kotková, 2001)
  • A. S. Puškin: O RYBÁŘI A RYBCE (režie J. Ibragimov, výprava Tomáš Volkmer, 2002)