Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!


09/10/15

V pátek 9. října 2015 po posledním soutěžním představení odborná festivalová porota, v níž zasedali Nina Malíková (ČR), Ida Hledíková (Slovensko) a Szilárd Boráros (Maďarsko), udělila tři ceny.

Hlavní cena

Compagnie Philippe Genty (Francie)

za inscenaci Zigmund Follies

Cena Františka Řezníčka

Elena Volpi, Lutkovno gledališče Maribor (Slovinsko)

za přesvědčivý autorský přístup v inscenaci Praktické rady slušně vychovaným dětem

Cena hejtmana Moravskoslezského kraje

Agrupación Senor Serrano (Španělsko)

za dramaturgicko-výtvarný koncept inscenace Dům v Ásii

Blahopřejeme!

Kompletní znění hodnotící zprávy od předsedkyně poroty paní Niny Malíkové:

Již několik ročníků se snaží festival Spectaculo Interesse obracet důsledně pozornost k výrazovým prostředkům loutkového divadla – od klasických loutkových technik, divadla předmětů, divadla masek – až po vstupování jiných divadelních druhů.

Poučen z úspěchů i neúspěchů se snaží být osobitým a rozmanitým, a tak se i jeho publikum zákonitě stává náročnějším – zná totiž už nejen inscenace světových loutkářských špiček, ale i těch, které touha po experimentu či sázka na jistotu prověřených postupů zavedla do slepých uliček a toto publikum si už umí z této nabídky vybrat.

Ve srovnání s přebohatou úrodou letošních loutkářských festivalů v Čechách i v zahraničí, se zde možná zpočátku tohoto ročníku absence dramaturgie i loutkářského řemesla nezdála tak výrazná, jak spíše otázky dané mezinárodní konfrontací, a sice otázky po dalším směřování tohoto divadelního druhu.

Ptali jsme se v kuloárech i na oficiálních setkáních - můžeme ještě přinést v tzv. klasickém loutkovém divadle pro takto poučené diváky něco nového? Za jakých okolností mluvíme o inscenaci po všech stránkách jako o tzv. „staré“? Je to dáno datem jejího vzniku, prostředky opakujícími dávno viděné, či naší zmlsanou diváckou zkušeností?

Ani jedno nemusí být pravda. Naopak. To všechno se může spojit do nové kvality a inscenace Zikmund Folies (z r. 1983 i následně 2001, a v ní invenčně rozvíjené postupy tradičního loutkové divadla i divadelních a filmových gagů) na ně dala pádnou odpověď.

Inscenace bývá totiž stará v tom nejsmutnějším slova smyslu tehdy, když se její prostředky – jakkoli mohou být opřeny o nejnovější technologie, poznamenány exhibičními ambicemi či unavenou rutinou minou s publikem.

Jen prostředky „oživené hmoty“, což je základní princip loutkového divadla, totiž diváky ze sedadel nezvednou, pokud zde není upřímná a poctivá snaha vyprávět své příběhy a sdělovat svá témata pomocí loutky a jejích metaforických schopností. Právě tato snaha byla tělem a duší těch inscenací, které v letošním ročníku oslovily diváky i porotu. O to sympatičtější je, že tak učinily prostředky ponechávajícími dostatečný prostor pro divákovu fantazii a sdílení společného divadelního zážitku.

Nechci zapírat, že mám k vašemu festivalu osobní vztah. Měla jsem a mám možnost ho sledovat od samotného počátku a prožívám spolu s vámi jeho radosti, problémy a těším se z jeho a vašich úspěchů. Přeji mu, aby se na něm i nadále v domácích i zahraničních inscenacích odráželo to, čím se jeho diváci trápí, čím žijí a co se jich dotýká, a také to, čemu se právě prostřednictvím loutkového divadla mohou zasmát.

  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!
  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!
  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!
  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!
  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!
  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!
  • Sláva vítězům a čest všem, kdo dělají dobré divadlo!